Úvodem Ministerstvo životního prostředí ČR.
Roční
inspiromat PŠENICE
PŠENICE je obilnina, která
zaujímá mezi obilninami střední
postavení. Je chuťově neutrální a
proto se dá mísit s jinými chutěmi.
Abatyše
Hildegarda o ní píše:
"Celozrnná pšeničná mouka, je-li
pečená, je pro
zdravé i nemocné jedině dobrá.
Tvoří v člověku dobré svaly a dobrou krev."
Z medicínského hlediska obsahuje
pšenice draslík, fosfor, hořčík,
křemík,
vitamíny B1, B2, B6, karoteny a vitamin E. Pro
představu ztráty vitaminu B6 v bílé -
tzn. vrchních vrstev a klíčku zbavené
mouce představují cca 50 %, ztráty zinku 78 %,
manganu 86 %, ztráty vitamínu E
dokonce 100 %. To jsou hodnoty, které by
nás měly vést k zamyšlení,
zda
celozrnné mouky nepoužívat více. Sama
za sebe mohu říci, že po 14 letech
konzumace celozrnného pečiva, často vlastnoručně
připraveného a někdy
koupeného, mám při konzumaci
bílého pečiva výrazný
pocit, že se mi něčeho
důležitého nedostává.
Bílá mouka navíc obsahuje jen
škrob a lepek, látky, které
se neúplně a velice složitě metabolizují, a tak
při jejich dlouhodobějším
používání vznikají
hojné vedlejší produkty,
které se ať už ve formě hlenů či
provazců, usazují v různých orgánech a
blokují jejich normální činnost. Lepku
-
glutenu se navíc v poslední době
připisují i další
degenerativní onemocnění,
jako je rakovina a roztroušená
skleróza. To vše nepíši
proto, abyste nyní
obrátili svůj život o 180 stupňů, ale abyste tyto
nové poznatky brali v potaz a
začali zařazovat do svého jídelníčku
nové recepty tak, aby se stali
"vítanými". Časem se chuťové
pohárky zjemní, trávení
zlepší a to vás
povede k dalším změnám.
Zatím postačí, nahradíte-li v
klasických receptech část
bílé mouky za mouku celozrnnou a postupně
podíl můžete zvětšovat. Mysleme jen
na to, že bude potřeba o něco málo více vody a
také více času na vstřebání
vody
do mouky. Navíc je důležité vědět, že dětem do 3
let nebudeme dávat hrubé
šrotové pečivo, nebo pečivo
obsahující celá semena či zrna.
Trávicí trakt
malých dětí ještě není tak
silný a může být touto hmotou i mechanicky
poničen.
Základní
recept na úpravu pšenice (celého zrna)
Pšenici
nejdříve důkladně propereme a zbavíme ji
všech nečistot. Poté
ji namáčíme min. 5 hodin. Na 1 hrnek
pšeni-ce dáme 2 hrnky vody. Vaříme ve
stejné vodě, v hrnci s pevně
přiléhající pokličkou min. 1 hodinu.
Při netěsnící
po-klici uniká voda parou a tak dolijeme potřebné
množství vody, aby se zrno
prodělalo a nepřipálilo. Po stažení z ohně
necháváme bobtnat ještě min. 3 hod.
pod poklicí v utěrce či v peřině.
Pšeničná
kaše
Vstáváme-li
na podzim, či v zimě do studených jiter, udělá
nám dobře do žaludku teplá
pšeničná kaše.
V prodejnách zdravé výživy
prodávají instantní kaši
"Otesánek", kterou stačí zalít
horkým mlékem či horkou vodou, ochutit
máslem a kakaem, osladit cukrem či medem. Tuto
kaši je možno sehnat v
provedení: pohanková s
rýží, celozrnná
pšeničná, pšeničná,
celozrnná špaldová a
kukuřičná. Doma ji máme ve velké
oblibě. Udělat si ji však můžeme i z čerstvě
namletého pšeničného šrotu.
Ten pak nejlépe na nerezové pánvi za
stálého
míchání lehce opražíme,
zalijeme vodou a za stálého
míchání vaříme na
mírném
ohni ještě asi 10 min. Vodu můžeme dolít podle
potřeby, aby konzistence kaše
byla tak akorát. Doplnit můžeme ovesnými
vločkami, biojogutem, karobovou
čokoládou a piškoty – viz
obrázek vedle. Dochutíme dle chuti.
Placičky:
1 kg celozrnné
pšeničné mouky, špetka soli,
koření
dle uvážení, voda, sůl
Jogurtový dresink: 1
bílý malý jogurt, 1 lžíce
olivového či slunečnicového oleje
lisovaného za studena, lžička hořčice či
rajského protlaku, 2 utřené stroužky česneku se
solí, oregano,
sůl
300g čerstvě namleté
pšeničné mouky,
Obilí jemně pomeleme na mlýnku s kamennými mlecími elementy. Taková celozrnná mouka je nejlepší. Nemáme-li mlýnek, koupíme celozrnnou mouku v obchodě, či si ji tam necháme čerstvě namlít. Mouky a sůl v míse dobře smícháme. Uprostřed utvoříme důlek, do kterého rozdrobíme droždí, posypeme cukrem a s trochou vlažné vody umícháme řídké těstíčko. Přikrytý bílou utěrkou necháme kvásek vykynout. Přidáme olej a tolik vody, aby vzniklo pružné měkké, nikoli řídké těsto. Těsto na válu dobře zpracujeme do bochánku, který poprášený moukou necháme kynout pod utěrkou, dokud se objem těsta nezdvojnásobí. Pak těsto vyklopíme na pomoučněný vál, rozdělíme je na 2 díly a z každého dílu vytvarujeme dlouhou úzkou veku. Hotové uložíme na olejem vymazaný a nahřátý plech, necháme 30 minut kynout, pak potřeme studenou vodou a sypeme semeny. Pečeme 10 minut v troubě, kterou jsme předehřáli na
Barevný
těstovinový
salát se zeleninou a nivou
200
g celozrnných vřeten mix, 1 okurka, 3 rajčata, 1 cibule,
pažitka, 3 barevné
papriky,
Zeleninu
nakrájíme na plátky. Z octa,
oleje, pepře, soli cukru a vody připravíme
nálev, který promícháme
s těstovinami a zeleninou. Polovinu Nivy či
bylinkového
kozího sýra pokrájíme na
kousky a zamícháme do salátu. Zbylou
část sýra nastrouháme
navrch salátu. Dobrou chuť!
Rozpíčky po
Smíchovsku
250
g celozrnné pšeničné mouky
hladké,
Smícháme
mouku se solí. Ve středu mouky uděláme důlek, ve
kterém uděláme z droždí,
lžíce
cukru, lžíce mouky a trochy mléka
kvásek. Necháme vykynout pod bílou
utěrkou a
poté spojíme se zbylými ingrediencemi.
Pořádně propracujeme, máme-li hnětač
prohněteme. Je-li těsto příliš husté,
přidáme trochu vody. V míse utvoříme z
těsta velký bochánek, lehce
poprášíme moukou, přikryjeme
bílou utěrkou a
necháme zvolna kynout min. hodinu. Poté na
pomoučeném vále znovu prohněteme,
rozprostřeme na plech, pokrájíme jako
políčka na šachovnici a dáme znovu
vykynout. Poté pečeme v troubě. Nejprve při
vyšší teplotě do lehkého
zrůžovění.
Poté teplotu snížíme a pečeme do
růžovo-zlata. Ještě teplé
potíráme rozpuštěným
máslem či olejem.
Rozpíčky
podáváme s omáčkou z
hruškových povidel, nebo k
dušené zelenině či masu.
Toulcovské hnětenky
Na
konci léta se v areálu Toulcova dvora
koná každoročně sobotní akce pro
veřejnost s názvem Dožínky. Zde je pro
velké i malé
návštěvníky nachystáno
kromě různých dílen v přírodě,
tradičních oslav spojených s
předáváním
dožínkového věnce atd. též
místo, kde si mohou cepy vymlátit zrno z
obilí a to
si na šrotovnících namlít.
Mouku, která jim takto vznikne spojí s vodou a
trochou soli a na kamenech u ohně si upečou své
vlastní hnětenky. Chutnají
znamenitě. Doma si můžeme vyzkoušet obdobu na
plotýnce sporáku. Opět jedno
rychlé a vděčné jídlo.
Potíráme povidly či marmeládou a
určitě přijdete na
tisíc jiných způsobů. Chutnají vždy!
Snídaně z
vařené
pšenice
Část
pšenice uvařené podle
základního receptu smícháme
v misce s důkladně propranými
a uvařenými rozinkami a opraženými
slunečnicovými semínky a ořechy.
Zakápnout
můžeme sezamovým olejem. Pro obměnu můžeme též
posypat osmaženou cibulkou,
orestovanou strouhanou mrkví, vmíchat
kysané zelí ….. Variant je opět
nepřeberné množství.
Uvařenou
teplou pšenici smícháme s trochou
celozrnné mouky a důkladně promísíme a
zpracujeme v těsto. Pečící formu na dort vymažeme
olejem a vysypeme moukou či
ovesnými vločkami. Dovnitř naklademe
pšeničné těsto, uhladíme povrch a
korpus
dáme do trouby zapéci. Pečeme ve středně
vyhřáté troubě tak dlouho, až se těsto
oddělí od okrajů.
Korpus
zdobíme podle fantazie . Jak už bylo řečeno, měli bychom se
snažit využívat
plodů našeho klimatu a proto dáme přednost
povařeným jablíčkům,
hruškám apod.
Posypat můžeme třeba opraženými vločkami, semeny či
nakrájenými ořechy.
Přeji
Vám Dobrou chuť!
-----------------------------------------
"Kdo
se však chce duchovně vyvíjet, neměl by pečovat
pouze o
své hmotné tělo, ale měl by se snažit působit
příznivě i na jemnější obaly
našeho ducha. To však není
možné dosáhnout pouze na základě
rozumové úvahy.
K tomu je v prvé řadě nutné
plně probudit naši schopnost jasného
vyciťování, jinými slovy oživit
činnost našeho ducha. Ten by měl rozhodovat,
které typy potravin jsou pro nás
nejprospěšnější a určovat i
celkový stravovací
režim.“
Vít
Syrový – Tajemství
krve, kapitola Tajuplná krev
Ing.
MUDr. Peter Horan – Pavla
Momčilová:Vaříme dětem chutně a zdravě, nakl.
Pavla Momčilová 1998
Pavla
Momčilová:Zimní a jarní
zeleninové menu, nakl. Pavla Momčilová 1995
Biokuchařka Hanky
Zemanové,
nakl. Grada 2005
MUDr. Judita Hofhanzlová
–
Zdravý život pro ženu a dítě
přírodními prostředky, nakl. Alternativa 2002
Abd-ru-shin: Ve světle
Pravdy, Poselství Grálu,
nakl. Stiftung
Gralsbotschaft, Stuttgart,1990
Časopis Svět Grálu
– časopis
3. tisíciletí ve smyslu
„Všechno musí být
nové“.