Tento projekt podpořilo
Ministerstvo životního prostředí ČR.

Jarní receptury na vyčištění organismu – návody, tipy, recepty

A je tu jaro, v přírodě se to všechno hlásí k životu po dlouhé a bílé zimě. I když teploty jsou venku ještě nízké, sluníčko, které už začíná rozehřívat ztuhlou zem, zahřeje i dušičku nejednomu z nás. Po dlouhé zimě nám všem jistě přijde vhod taková malá očista, kterou po vzoru našich předků vyzkoušíme, abychom našim tělům odlehčili. Na začátek dovolte malé pojednání o našich játrech, které právě při očistě těla hrají klíčovou úlohu. Ne nadarmo se na Dálném východě místo pozdravu ptají:“Jak se daří Vašim játrům?“ A nebo si přejí: „Ať jsou Vaše játra stále veselá“. A tam o svém zdraví něco vědí!

Tak tedy játra máme uložena v pravé brániční klenbě. U dospělého člověka váží průměrně 1,5 kg. Jsou tvořena mnoha jaterními lalůčky, které mají tvar protáhlých vícebokých hranolků. Každý lalůček se skládá z jaterních buněk, seřazených po dvou řadách v trámečky. Jaterní buňky vyměšují do štěrbiny mezi oběma řadami žluč, která odtéká do jaterních žlučovodů. Z jater pak vystupuje společný jaterní vývod, který přechází ve žlučovod, ústící do sestupné části dvanáctníku. na hranici společného jaterního vývodu a žlučovodu je spojka se žlučníkem (cholesticis). Žlučník má hruškovitý tvar, je 7-10 cm dlouhý a leží na vnitřní ploše jater. Proč mají játra tak důležitou funkci v regulaci metabolismu? Zabezpečují mimo jiné pro tělo nezbytnou očistu. Játry totiž prochází většina látek, které se vstřebávají do krve. Vlásečnice,  jež obklopují tenké střevo, se spojují do vrátnicové žíly, která zajišťuje přívod 70% krve vstupující do jater. Zbytek krve je přiváděn jaterní tepnou. Živiny, tj. cukry, tuky a aminokyseliny vstřebané jaterními buňkami jsou pak v nich dále zpracovávány. V játrech se totiž syntetizují zásobní látky pro tělo jako je glykogen, mastné kyseliny, triglyceridy, lipoproteiny, fosfolipidy a bílkoviny krevní plazmy. Tyto zásobní látky se ukládají v těle(slouží jako zásoby) nebo jsou přiváděny do krevního oběhu, a tak se dostávají do celého těla. V játrech dospělého člověka je asi tři sta miliard jaterních buněk o ploše přibližně třicet tři tisíc m².

Působení jater je komplexní, je to nejen působení metabolické, ale i imunologické, zánětlivé a toxické. Játra provádějí likvidaci škodlivých látek na jedné straně , na druhé straně však dokážou také z původně netoxických látek vytvářet látky, které jsou pro tělo nežádoucí. Játra dále odbourávají steroidní a bílkovinné hormony, v játrech se tvoří z amoniaku močoviny. Kromě toho mají játra i funkci vylučovací – eliminační, neboť vylučují do dvanácterníku žluč, která je nutná ke trávení tuků.

Vedle funkce metabolické mají játra také významné imunologické působení. Toto působení se projevuje tak, že některé jaterní buňky mají schopnost pohlcovat drobné částečky jako je prach, baktérie apod., nebo likvidovat odumřelé buňky, které zahynuly např. při likvidaci zánětů a také alergeny, neboli látky vyvolávající alergii.

V jaterních buňkách se skladuje jaterní glykogen, který slouží jako bezprostřední zdroj glukózy. Zásoby glykogenu v játrech člověka postačí na udržování hladiny glukózy po 12 hodin hladovění. Po této době si organismus začne syntetizovat glukózu z jiných látek. Při hladovění se v organismu rozkládají zásobní tuky na glycerol a mastné kyseliny. Tyto látky mohou pak být oxidovány a využity jako přímý zdroj energie pro tělo, jsou to právě játra, která z krve při hladovění vychytávají mastné kyseliny, oxidují je a přeměňují na látky ve vodě rozpustné, které jsou rozváděny krví  do svalů, mozku a ledvin, kde jsou používány jako náhrada za glukózu. Avšak zvýšení těchto látek, jež se nazývají ketolátky, působí na organismus toxicky, např. při cukrovce. Vedle glykogenu jsou játra také zásobárnou železa ve formě vázané jako feritin, dále vitamínu B¹², A, D a dalších.

Jak ze stručného výčtu rozsáhlé činnosti jater vyplývá, tělo nezbytně potřebuje tohoto orgánu pro správnou činnost. Z praxe je známo, že při zničení jaterní funkce, např. při náhlém zánětu jater nebo při otravách jedovatými houbami, člověk rychle umírá. Na druhé straně jsou játra /na rozdíl od jiných orgánů/ orgánem, který je schopen vlastní regenerace. Provede-li se např. odstranění části jaterního laloku, lze za určitou dobu pozorovat obnovu této odstraněné jaterní tkáně. Regenerační schopnost jater je tedy obrovská. Játra přeměňují a likvidují jedy, toxiny, alergeny a další látky, které jsou tělu cizorodé, přičemž mnohé jaterní látky zahynou. Játra jsou obrovskou továrnou na zpracování živin, látek tělu vlastních i cizorodých. Z vědeckého pohledu může v každém okamžiku probíhat v jaterních buňkách až pět set chemických reakcí. Bez spoluúčasti jater se neobejde žádná činnost celého organismu ani jednotlivých orgánů, nemůže se vytvořit v těle žádný enzym, hormon atd. Jednoduše řečeno  - klíčem pro fungování celého organismu je činnost jater.

Činnost jater je pro svou očistnou funkci nenahraditelná. Analogicky nás přivádí i k pochopení principu, že bez očisty nelze dospět k něčemu novému, čistému, směřujícímu vzhůru. Játra jsou v jemnější rovině ukazatelem, jak dokážeme milovat, respektovat a tolerovat druhé. Ukazují na to, zda umíme – je-li to zapotřebí ustoupit. Symbolizují míru a kvalitu naší komunikace s okolím a naši schopnost či neschopnost správně zpracovávat přicházející situace. Nemocná játra se projevují silnou únavou a spánkem, který nás může přepadnout v kteroukoli denní dobu.

A žlučník je zase obrazem našeho postoje k okolnímu světu. Co v nás převládá hněv a zášť, či láska a tolerance? Kupí-li se v nás ty první, hromada, kterou vytvoří se musí někde projevit. Jsme nesoustředění, podráždění, bez zájmu o cokoliv. Jakákoliv buňka těla může být poškozena a jakýkoliv orgán může onemocnět. Zároveň trpí i centrální nervová soustava. A co se vlastně ve skutečnosti děje? Náš duch je stálou rozumovou nadvládou a zaměřením na hmotné jakoby uspáván, tlumen a zdržován ve své přirozené touze po poznání, zbavován duchovního pohybu a vývoje. A to je proti zákonům přirozeně proudícím celým stvořením, ať už si to připouštíme či ne. Pro našeho ducha, nebo chceme-li pro náš vnitřní život,  je to situace krajně nebezpečná. Opouštíme tím totiž koridor života a tím i životně důležité ochrany. V naší populaci častý zánět žlučníku, nelze překonat jen léky, dietou či kázní. Musíme nezbytně žádat i koření úsměvu, něhy a klidu. Pokud to nezvládneme, zakládáme si na žlučníkový kámen, či kameny.

A proto na jaře, kdy vše zvesela pučí vstříc novým zítřkům, zkusme i my být takoví. Život je školou pro všechny lidské duchy. Smíme žít pohromadě bez ohledu na stupeň našeho vývoje a můžeme se tak učit jeden od druhého. Zkusme procházet životem s laskavostí v srdci pochopením pro slabosti druhých. Nedopusťme, aby nás agresivita, která je všude okolo, odvedla z cesty vedoucí ke Světlu, k Lásce a Radosti.

Vraťme se ještě k játrům, orgánu silně spjatému s jarem. Jak to dělali dříve naši předkové, aby měli játra v pořádku? Dovolte pár tipů:

- játrům, ale i žaludku, střevům a žlučníku napomůžeme pojídáním ječných krup. A to samostatně či jako   přílohu k masu, v kaši …kroupová kůra  měla své zásady:

- 30 dní denně kroupy vždy teplé, ohřívané

- kroupy s musí přes noc namočit a druhý den 1 hodinu vařit

- po dobu léčba se má denně sníst 1 kg krup

- výborně též pomáhá čaj z kořene černého rybízu, který se vaří 3-5 minut ve ¼ l vody. Do odvaru se může   přidat 1 PL listu černého rybízu a nechá se 10-15 min vyluhovat. Užívá se 3 x denně. Půl  dávky před a  půl dávky po jídle.

- Ojedinělým lékem pro „vyčištění krve“ v játrech slouží šťáva z jetele lučního, která se smíchá s 20 % lihem. Užívá se třikrát denně 8 kapek.

Odvar z ostropestřce mariánského(OM)
1 lžička plodů se přelije ¼ l vroucí vody a nechá louhovat 15 minut. Užívá se 3 x denně 1 šálek. OM je pravým požehnání při otravách, chrání jaterní parenchym, napomáhá tvorbě žluči a její distribuci).

 

- výborně pomáhá nálev z 1 čajové lžičky kořene hořce žlutého a 1 čajové lžičky máty peprné. Byliny se přelijí šálkem vroucí vody, 10 min. se nechají odkryté louhovat a přecedí se. Pije se 3x denně 1 šálek

 

Dovolte jarní desatero ku pomoci:

1) Vyrážíme co možná nejčastěji do přírody - puls, vůně, zvuky přírody doslova léčí a pozitivně „infikuje“

2) sbíráme první poslíčky jara, z bylinek děláme čaje na očistu těla, koupele a pokrmy.

3) Za okny či na zahrádce si pěstujeme pažitku, petrželku a další zelené na náš stůl

4) Na stole nám klíčí řeřicha a různé další klíčky viz minulé setkání

5) Při nákupu dáváme přednost bioproduktům a biozelenině v dnes již poměrně široké síti zdravých výživ*

6) Při nákupu v běžné síti potravin si pozorně posvítíme na složení výrobků – tzv. éčka **

7) Při teplejších dnech pořádně vyvětráme, necháme vyvěsit i své svrchníky a necháme přijít impuls nového cyklu.

8) Každé ráno si zacvičíme či zatančíme na protažení těla při nějaké pěkné hudbě, která nás naladí na ☺

9) Nezapomeňme, že barva a ženský střih oděvu, právě tak jako účes dodávají našemu životu půvab a důstojnost. Se slovy je to stejné.  (Kéž se v nás ženskost nezapře i když leckdy se sebou musíme svést vnitřní boj).

10) Nezapomeňme každé ráno za dar života ze srdce poděkovat a vyprosit si od té síly nad námi sílu jít životem co možná nejlépe a co nejradostněji - a nejde-li nám to snad někdy, v přírodě - ve všem tom radostném švitoření určitě najdeme nápovědu. Večer bychom měli za uplynulý den poděkovat, poučit se z něj, odpustit a požádat o odpuštění. Svým játrům a nejen jim tím velice prospějeme.

Takže ještě jednou „Kéž jsou naše játra veselá!!!

*Skrze sníh na stráních už nám přichází První poslíčci jara:

     Na procházku si v tomto období nezapomeneme vzít sáčky, které nám zbyly od nákupů. Budou se nám nyní dobře hodit na sběr jarních bylinek. Jsou to zejména mladé výhonky kopřiv, šťovíku, řebříčku, pampelišky, sedmikrásky, popence... Prosím pěkně všechny maminky jako ty nejcitlivější u Vás doma: Vstupujme do přírody vždy jako do chrámu. Tiše s vnitřní pokorou a radostí vždy přírodu pěkně pozdravme , bylinky si vyprosme a pěkně za ně poděkujme. Nemusíme to dělat nahlas, třeba jen vnitru, ale důležitý je ten cit a úcta, kterou jí již dlouho dlužíme. Častokrát Vám příroda i ledacos sama ukáže či napoví!  =)) Všechno je to v přírodě zatím velice křehké. Sbíráme, nepleníme, dáváme pozor, abychom to první poselství jara nepošlapali a neponičili☼

Očistný čaj
Jarní bylinky - kopřivy, podběl a sedmikrásky sbíráme na čistých místech a za slunečného suchého počasí.(Na výhonky kopřiv nezapomeneme doma rukavice). Z těchto bylinek doma připravíme čaj, který v horké vodě necháme louhovat 4-5 min. Čaj můžeme osladit medem. Zbytek bylinek můžeme nasušit do zásoby třeba tak, že na skříních v polostínu rozprostřeme balicí papír a bylinky v tenkých vrstvách na něm zvolna usušíme. Poté je dáme do označených skleněných nádob, nejlépe z tmavého skla, či do papírových pytlíků. Skladujeme ve tmě a suchu. 
 

Česnek podivný
Bydlíme pod Petřínem, který je jím v dubnu doslova pokryt. Že ho neznáte? Tak to já vám ho popíšu, protože až si ho pak někdy nasbíráte, zamilujete si ho určitě tak jako my. Česnek podivný je rostlina podobná trávě, s tím, že listy jsou širší, delší , od pohledu plné vláhy, s vůní a chutí pažitky.

     A proč se mu tak daří na Petříně? Tento kopec, který je častým cílem nedělních vycházek Pražanů, je prostoupen sítí podzemních pramenů, které tu a tam vyvěrají ze Země. O pramenech a studánkách se traduje, že jsou léčivé a že se o jejich čistotu starají Rusalky. Nevěříte?

     Z listů časem vyrůstá stonek s bílými květy na vrcholu. Celá rostlina je prostoupena účinnou silicí, obsahující sirnaté uhlovodíky, dále vitamín C, fytoncidy a hořčiny.V kuchyni používáme čerstvé listy všude tam, kde bychom používali pažitku či česnek. A jeho léčebné využití? Česnek podivný působí povzbudivě na žlázy trávicího traktu, podporuje vylučování trávicích šťáv, zvláště žluči. Omezuje růst střevních škodlivých bakterií a uklidňuje svalstvo trávicího traktu. U lidí se sedavým zaměstnáním odpomáhá od zácpy. Uvolňuje též hleny a pročišťuje plíce. Čistí krev a tkáně těla. Mimo jiné snižuje tlak, upravuje srdeční činnost, zlepšuje prokrvení koronárních cév, podporuje výkonnost srdce, což má zpětně vliv na psychickou pohodu. Má též protisklerotické účinky a výborně poslouží v oblasti prevence. Zelenina a koření štiplavé chuti obecně zbavují naše tělo škodlivin, čistí naši krev a tím nám poskytují i větší možnost bděle a pružně reagovat na životní události. Pomáhá lidem bledým a letargickým, kteří jsou často vnitřně již bez zájmu o to co kolem nich děje, nabrat sílu a znovu žít jak nejlépe umí.

Listy česneku medvědího můžeme jednoduše žvýkat, nebo si z nich připravit chutný špenát, jehož příprava je následující: Listy nakrájíme , mírně podlijeme vodou, osolíme a pod pokličkou podusíme. Dobrou chuť. Snažme ho maximálně využívat v období růstu a část  si ho můžeme naložit do soli.

Pozn.: Česnek podivný – je prý tak nazván, protože se rozrůstá za pomocí milionů malých cibulek , roztroušených úplně všude.Je příbuzným česneku medvědího, který má však listy konvalinkovatějšího tvaru, ten na Petříně nenajdeme.

Polévka z mladých kopřiv
talíř mladých kopřiv, 1 větší cibule, 1 mrkev, 1 lžíce másla, 1 lžíce špald. krupice 1,5 l zeleninového vývaru, 2-3 brambory, sůl, pepř, 1 biožloutek, 2 lžíce smetany, 1 lžíce citrónové šťávy

Na másle zpěníme drobně nakrájenou cibuli, zasypeme krupicí a připravíme světlou jíšku. Přidáme omyté, jemně nakrájené kopřivy, jemně nastrouhanou mrkev, promícháme a zalijeme vývarem. Přidáme oloupané, na kostičky nakrájené brambory a vaříme do měkka. Polévku osolíme, opepříme, zjemníme žloutkem rozmíchaným ve smetaně, okyselíme citrónovou šťávou a dále již nevaříme.  

Jarní bylinkový salát:
4 vejce, polévkový talíř pampeliškových lístků, hrst šťovíkových lístků, svazek zelených cibulek s natí,  4 lžíce olivového oleje, citrónová šťáva a sůl.

Vejce uvaříme natvrdo. Pampeliškové i šťovíkové listy očistíme, omyjeme a necháme okapat. Lístky pokrájíme na kousky asi 3 cm dlouhé, zelené cibulky na tenká kolečka. Přidáme olej, citrónovou šťávu, osolíme a vše promícháme. Přidáme vejce rozkrojená po délce na čtvrtky a cibulkou pokrájenou na kroužky.

Krémová šťovíková polévka
1l vývaru, hrst šťovíkových listů, 2 stroužky česneku, svazek mladých cibulek, 2 lžíce másla, 1 mrkev, 1 salátová okurka, 1 lžíce špaldové mouky, petrželka, pažitka nebo kerblík, špetka tymiánu a šalvěje, 1 sklenka smetany, 2 biožloutky, sůl,  pepř.                       

Na másle zpěníme drobně nakrájený česnek, cibulky, mrkev a okurku. Přidáme jemně nakrájený šťovík, krátce vše podusíme, zaprášíme moukou, zasmahneme, zalijeme vývarem a povaříme. Nakonec přidáme usekanou petrželku, tymián, šalvěj a ještě chvíli vaříme. Polévku odstavíme, vmícháme do ní smetanu s rozšlehanými žloutky, osolíme ji a opepříme.

Jarní nádivka z mladých kopřiv
500 g bio hovězího masa  umletého doma, talíř mladých kopřiv, 1 cibule, 2 stroužky česneku, 2 žemle, trochu mléka, 1 vejce, sůl, pepř, lžička majoránky, špetka strouhaného muškátového oříšku, 50 g domácí slaniny, máslo na vymazání pekáčku.

Mleté maso promícháme se spařenými, okapanými,jemně nasekanými kopřivami, drobně nakrájenou cibulí a lisovaným česnekem. Přidáme žemle, namočené v mléce a vymačkané, vejce, sůl a ostatní koření. Směs dobře prohněteme a vytvarujeme z ní šišku. Vložíme ji do pekáčku vymazaného máslem a poklademe tenkými plátky slaniny. Nádivku upečeme do červena, během pečení ji podle potřeby podléváme teplou vodou a přeléváme vypečenou šťávou.

Sýrové koule s pažitkou
100 g másla, 1 hermelín, lžička sladké papriky, sůl, talíř nakrájené pažitky.

Máslo s rozmačkaným sýrem za neustálého míchání opatrně rozpustíme na mírném ohni. Přidáme do něho papriku, sůl a 4 lžíce drobně pokrájené pažitky. Směs necháme ztuhnout v chladničce a potom z ní tvoříme rukama namočenýma ve vodě kuličky, které hustě obalíme v pokrájené pažitce. Podáváme s tmavým chlebem a ředkvičkami.

Rybí filé se šťovíkem
4 porce ryby, citrón, ½ lžičky mletého zázvoru, 1-2 stroužky česneku, ½ lžičky sušené šalvěje, sůl, mouka na obalení, olej, 2 hrsti šťovíkových listů, 1 lžíce másla, 1 cibule, pepř, 4 lžíce smetany, 1 vejce, popř. strouhaná houska.

Rybí porce pokapeme citrónovou šťávou, okořeníme zázvorem, lehce potřeme lisovaným česnekem a posypeme rozmělněnou šalvějí. Necháme je chvíli odležet. Mezitím na másle zpěníme nakrájenou cibuli a podusíme na ní oprané a okapané šťovíkové listy, v celku nebo hrubě pokrájené. Osolíme je. opepříme, zalijeme smetanou s rozšlehaným vejcem a prohřejeme, event. zahustíme lžící strouhané housky. Rybí filé osolíme, obalíme v mouce a na oleji z obou stran opečeme. Na talíři je ozdobíme kolečkem citronu a podáváme s dušeným šťovíkem a vařenými brambory.                           

------------------------------------------------

  Zima končí, začíná jaro - nový cyklus. Jaký asi bude? To záleží na každém z nás! "Co kdo zaseje, to také sklidí", říká lidové rčení. Snažme se tedy po vzoru přírody sít krásná semínka úcty, píle a nesobecké lásky.

 

Onehdy mě při sběru česneku medvědího napadla písnička, jestli chcete, můžete se jí také naučit. Zpívá se na melodii písničky z večerníčkového seriálu Medvědi.

Lidé ani nevědí,
co je česnek medvědí,
a že jsou ho plné stráně,
jen si vyjít na ně,
všude se tam zelení.

Tenhle česnek medvědí
a to lidi nevědí,
že .. kdo ho často jídá,
dobré zdraví mívá,
nikde ho pak nesvědí.

Mňam, mňam, mňam,
tahle tráva chutná nám,
protože kdo ji často jídá,
dobré zdraví mívá,
dneska o ní zpívám vám.

 

 

 
Správná výživa-užitečné internetové adresy: www.rozmaryna.cz, www.albio.cz, www.pro-bio.cz

 

Použitá a doporučená literatura:

Časopis kruh – zpravodaj Hnutí Grálu v České republice – rubrika V klínu přírody, časopis vychází 4 x ročně a je dostupný v knihovnách.

Plané rostliny v kuchyni, Dagmar Lánská, Aventinum 1990

Ing. Vít Syrový – Průvodce po éčkách, 2. vydání vl. nákl. 2004,

Ing. Vít Syrový -Tajemství krve, vl. nákladem r. 2005

MUDr. Peter Horan – Pavla Momčilová:VAŘÍME DĚTEM chutně a zdravě, nakl. Pavla Momčilová 1998

MUDr. Judita Hofhanzlová – Zdravý život pro ženu a dítě přírodními prostředky

Marcela Műllerová – Paloučková, MUDr. Jan Palouček: Cesta k životu, nakl. Dona 1991

Abd-ru-shin: Ve světle Pravdy, Poselství  Grálu, nakl. Stiftung Gralsbotschaft, Stuttgart,1990

Časopis Svět Grálu – časopis 3. tisíciletí ve smyslu „Všechno musí být nové“.