Tento projekt podpořilo
Ministerstvo životního prostředí ČR.

ANTICHŘIPKOVÉ VITAMÍNY A RECEPTY Z KOŘENOVÉ ZELENINY

Leden je obdobím zimy a jelikož 70 procent lidského organismu tvoří voda, která je jak známo vodivá, bude mít náš organismus bez pohybu či zahřívající stravy tendenci se ochlazovat. Přirozená, tedy z potřeby těla vyplývající strava, bude taková, která dodá organismu potřebné teplo. Věřím, že nikdo z nás již nepatří k těm, kdo v zimě nechají své děti v různých podnicích rychlého občerstvení zapíjet jídlo ledovými nápoji. Odhlédneme-li od zcela nevhodných a velice dráždivých látek v nich obsažených, je na tomto místě potřeba připomenout, že právě na základu vodivosti vody v těle, v tomto případě ledové, se vnější chlad roznese po lidském tělíčku bez nesnází. Nedivme se potom časté nemocnosti dětí.

Jaká tedy bude přirozená strava tohoto období:  

• Zahřívající - čehož docílíme:
• pečením, vařením, dušením, v menší míře smažením
• přidáváním zahřívajících koření do jídla
• volbou správných teplých nápojů (viz. Zdravá lékárna)
• s mírnou převahou sladké chuti

• Vitamíny a minerály dodávající:
  
• ořechy a semena (dodají potřebné látky a ještě nám tělíčko, přirozeně "nabalzamují", aby nebyla naše "voda" tak nechráněná)
• pěstujeme klíčky a řeřichu
• ovoce zejména z naší domácí sklizně v syrovém, sušeném či konzervovaném stavu – nezapomínejme na křen!
• bylinky u nás za oknem pěstované jako pažitka, máta, meduňka
• máme-li zahrádku - pak přezimující druhy zeleniny jako kapusta, kadeřávek, pastinák, pórek a další
• doplňovat vitamín C

• ! Naopak se vyvarujeme !
• ledových a chladných nápojů
• mražených pochoutek
• exotického ovoce a džusů z něho( obsahuje látky ochlazující teplotu organismu, což nám jako v případě citrónu může být vhod při horečce, ale nemělo by být běžnou součástí jídelníčku)
• pokud jíme syrovou zeleninu či saláty z ní, jíme ji mezi jídly, až potom co se trávicí trakt dostatečně zahřál; večeříme teplé jídlo.
• u lidí je módou pít ráno nalačno vytlačené zeleninové šťávy, tím se ale v zimním období brzdí správné nastartování trávení, jakož i ostatních životně důležitých funkcí ( dříve se krajině břišní říkalo "život").
• příliš slaných jídel - v zimě je menší spotřeba soli oproti slunečnému létu, kdy se jí hodně odpaří v potu.

 

Pár slov o zdrojích zeleniny:

   V rámci možností bychom měli vždy dávat přednost zelenině z domácích zdrojů či alespoň ze stejného zeměpisného pásma. Jedná se zejména o zelí, mrkev, celer, petržel, řepu, kapustu kadeřávek či růžičkovou. Uchováváme v chladném sklepě. Kořenovou zeleninu v pískovém krechtu – nádoba s pískem, mírně zavlažovaným. Toto jednoduché zařízení zabraňuje vysychání a degradaci zeleniny a propustnost písku zase brání zapaření a plesnivění.V současné době je již možno obrátit se také na různé bioprodejny, které zprostředkovávají prodej tzv. biozeleniny, tj. zeleniny, která byla pěstována přirozeným způsobem, bez aplikace umělých hnojiv. Čerstvou zeleninu z dovozu, která u nás dozrává v létě (okurky, rajčata, papriky, květák apod.), používáme jen výjimečně a spíše na dozdobení. K využívání mražené zeleniny se uchylujeme jen tehdy, nemáme-li jinou. V tomto případě dbáme, aby zelenina byla dobře provařená, tzn. aby chlad byl nahrazen teplem. Cenným zdrojem látek , zejména vitamínu C a vit. Skupiny B je též nakládání zeleniny do soli, jako např. v případě kysaného zelí či různých pickless, kde se uvolňují látky mléčného kvašení s blahodárným působením nejen na činnost trávicího traktu. Právě po Vánocích, kdy ne každý udržel v jídle míru, nám taková strava prokáže velkou službu.

 
Připomenu již to co možná již všichni známe, ale „opakování matka moudrosti“.

Při nákupu se snažíme kupovat z větší části suroviny, ze kterých potom vaříme pokrmy, nějaké polotovary či hotová jídla jsou vždy velkou neznámou, častokrát jsou plné různých konzervantů, dochucovadel, navíc Vy to připravíte s Láskou a čím víc jí v pokrmu je, tím lépe pro Vás a Vaše milé. Vstupní suroviny se snažíme vybírat v co nejlepší kvalitě, nejlépe bio, podporujeme tím jak své zdraví, tak i naše biozemědělce a jejich činnost. Při nákupu v běžné síti obchodů si na potraviny vždy „posvítíme“.Vzadu na obalu má výrobce ze zákona povinnost uvádět složení a to nám velice napoví, zda daný produkt doma můžeme skutečně upotřebit k jídlu. Světe div se, často je složení spíše návodem na otravu organismu a to u malých dětí může způsobit velké komplikace, alergie v nejjednodušším případě. Mě v tomto směru velice pomohl praktický „tahák“ z knihy p. ing. Syrového – Tajemství výrobců potravin, 2. vydání r.2004 (k zakoupení v klubu Mateřídouška v rámci programů „Víme co jíme“ a „Léčivá“, či v prodejnách zdravé výživy Albio). Po určité době se člověku zlepšuje intuice a některé „potraviny“ člověka doslova odpuzují, malá kontrola složení většinou dojem jen zdokumentuje.

 
Dovolte mi nyní několik rad a praktických receptů, které by vám pomohli oživit jídelníček tohoto zimního měsíce a přispět k silnější imunitě a sluníčku v duši:

 

Zdroje vitamínu C

   Někteří rodiče se domnívají a moderní literatura je žel o tom často přesvědčuje, že prospějí svým dětem, když jim budou v zimním období dávat exotické a citrusové ovoce. Důvodem je prý vitamín C. Dovolte mi malou úvahu. V přírodě je všechno tak geniálně prostě zařízeno, že člověk nemusí takřka nic jiného, než chtít porozumět. Člověku je tam kde žije dáno všechno co potřebuje, aby mohl na tomto místě také zdravě prospívat. Odhlédnu-li od často opravdu malých dávek vitamínu C u zmíněného ovoce, jistě mě zarazí rozdílnost klimatu, ve kterém toto ovoce dozrává. Jen si to představte ... tropická vedra, málo vody a žijí tam lidé. A jak to vyřešila příroda? Inu poskytla lidem dostatek stromů s ovocem, které má za prvé dostatek vody a za druhé má dostatek látek, které sráží teplotu organismu. Lidem v tropech to prospěje na nejvyšší možnou míru, ale nám, když jíme toto ovoce za teplot pod bodem mrazu? ... Teď už se asi nedivíme, že místo, aby naše děti byly zdravější, jsou stále průsvitnější. Chceme-li jim skutečně prospět, uvaříme jim raději čaj z plodů šípku či černého rybízu (běžně v obchodech k sehnání, pokud jsme si nenasušili.) Významným zdrojem vitamínu C jsou též plody rakytníku řešetlákového. K častějšímu užívání si můžeme ponechat citróny, které však kupujeme raději v biokvalitě. Citrony z běžných obchodů před uložením do ledničky vždy pečlivě omyjeme a drátěnkou mírně odřeme, abychom zabránili šíření postřikových látek, kterými jsou kvůli transportu ošetřeny. Vitamín C na jemnější rovině vyjadřuje radost ze života, je spojen s obranyschopností, kuráží a energií. Radostně tvořiví a harmoničtí lidé si svým způsobem života udržují příznivý stav vitamínu C, naopak nanicovatostí, strachem, stresem ... se jeho zdroje v lidském těle rychle a neefektivně spotřebovávají. Snažme se žít tedy nesobecky, rozdávejme radost kolem , využívejme darů přírody a uvidíme jak budeme doslova nakažliví dobrou náladou.  

 
Rakytník řešetlákový

Je vyšší trnitý keř, rozšířený v Evropě, na Sibiři, Na Kavkaze a ve Střední Asii. Roste na suchých kamenitých i na vlhčích půdách, kde vytváří souvislé porosty. Má úzké listy, zespodu stříbřité, nahoře nazelenalé. V srpnu až říjnu dozrávají žluté až oranžové plody, drobné peckovice. Rakytník je ceněn pro svůj cenný obsah biologických látek v plodech, kůře a listech. Tam se totiž nachází olej, který se úspěšně používá při léčbě kůže, sliznic, při popáleninách, omrzlinách, při ozáření kůže, při žaludečních vředech, při léčení plicních, jaterních, zažívacích a kloubových onemocnění, také při dvanácterníkových vředech i při léčbě rakoviny. Tento olej obsahuje velké množství karotenu, tokoferolu, mnoho kyselin a vitamínů, B1, B2, B6,, některé aminokyseliny, dále betain, serotonin, fosfor a bílkoviny, cukry, éterický olej, makro- i makroelementy. Plody se dají použít v potravinářství k výrobě marmelád, šťáv a džemů, neboť látky v nich obsažené jsou odolné vůči zahřátí.

   Omlazená šťáva

   Šťáva se vymačká a výlisky se zalijí teplou převařenou vodou v množství 0,2 - 0,5 l na 1 kg. Pečlivě se promíchají, nechají se 2 hodiny stát, znovu se vymačkají a přidá se cukr 650-800g na 1 litr. Získaná směs se rychle uvede do varu, odfiltruje. 30 - 40% hmoty se přidá k původní šťávě, smíchá se, nalije do nádoby, pasterizuje a hermeticky uzavře.

   Čaj z listů, nebo listů a plodů

   1 čajová lžička listů se krátce povaří ve 0,25 l vody a 10 minut se nechá louhovat.

   Čaj z kůry:

   1 čajová lžička kůry se vaří 5 minut v 0,25 l vody, 20 minut se louhuje.

   Blahodárné rakytníkové tonikum:

   Získáme pokud si několik plodů čerstvého rakytníku vymáčkneme do sklenky pramenité vody a popíjíme.  

 
Výborná zelňačka:

sáček kysaného zelí, 5 středních brambor, celozrnná pšeničná mouka, voda dle potřeby, trochu octa (my používáme vinný či jablkový), 1 kelímek sladké  smetany, olej, cibule, sladká paprika, sůl, majoránka, několik stroužků česneku

Z kysaného sáčku sliji kyselou vodu a nechám si jí k pozdějšímu dochucení polévky. Zelí pokrájím na kratší vlásky a dám vařit do většího hrnce s vodou a kmínem . Do vedlejšího kastrolku dám vařit 5 na drobné kostky nakrájených brambor v osolené vodě. Je-li oboje do měkka uvařené, sliji dohromady ve větším hrnci. Polévku zahustím hmotou, kterou jsem si připravila v hrnku z několika lžic celozrnné mouky a smíchala s vodou. Pořádně provařím. Dochutím podle potřeby solí, vodou z kysaného zelí, či octem. Mohu vylepšit ještě 1 kelímkem kysané smetany, ale není to nutné. Vedle na pánvičce si usmažím na oleji cibulku, zapráším sladkou paprikou a po několikavteřinovém zahřátí stáhnu z ohně, aby nezhořkla. Vmíchám do polévky, současně s několika podrcenými stroužky česneku a majoránkou. Podáváme s topinkou či bez přílohy. Zatím jsem nepoznala nikoho, komu by nechutnala a zároveň neposilnila.

Žitné placky:

Žitná mouka jemně mletá 300 g, voda 150 ml, drcený kmín a sůl

Do mísy dáme mouku, vodu, sůl a kmín a necháme žito táhnout vodu alespoň 1/2 hodiny. Z těsta vytvoříme kuličky, které vyválíme na placičky velikosti dlaně. Smažíme z obou stran na pánvičce či pečeme na plechu do zlatova.

Mrkev s jablíčkem pro děti (svačinka či dezert) – jak je to obyčejné, tak je to dětmi milované

200g mrkve, 200g jablek, med, šťáva z jednoho citrónu, slunečnicová semínka, voda dle potřeby

Očištěnou mrkev a jablka bez jádřinců nastrouháme na jemném struhadle. Med rozmícháme s trochou vody a citrónovou šťávou a přidáme k mrkvi s jablky. Přidáme slunečnicová semínka.

Celerové řízečky

1 velký celer, sůl, mléko, hl.mouka, vejce, strouhanka

Celer nakrájíme na centimetrové plátky a asi 5 min. povaříme v malém množství vody. vychladlý celer obalujeme nejprve v těstíčku z mouky, vejce a mléka a potom ve strouhance. Podáváme s bramborovým salátem, brambory nebo bramborovou kaší.

Mrkev po indicku

200 g mrkve, 200g špaget, 20 g tuku nebo oleje, 2 čl kari koření, 4 pl kysané smetany, petrželka

Špagety uvaříme ve slané vodě. Mrkev očistíme a podélně nakrájíme na nudličky ( škrabkou na brambory ). Na pánvi rozehřejeme tuk, přidáme kari, mrkev a mírně dusíme 5 minut. Potom vmícháme kysanou smetanu a špagety. Před podáváním posypeme petrželkou.

Pikantní zeleninová pomazánka

1 pomazánkové máslo, jemně nastrouhaná mrkev, celer, petržel, cibule, česnek, citrónová šťáva, sůl

Veškeré suroviny promícháme popřípadě rozmixujeme.

Celerová pomazánka

1 velký celer, 4 stroužky česneku, 10 dkg vlašských ořechů, 2 pl oleje, sůl, citrónová šťáva

Celer omyjeme a uvaříme ve slupce. Uvařený celer oloupeme a umeleme, přidáme česnek a rozdrcené ořechy. Dochutíme solí a citrónovou šťávou.

Mrkvová pomazánka s celerem

mrkev, kousek celeru, sůl, citrónová šťáva, tvaroh, trochu majonézy či zakysané smetany

Zeleninu najemno nastrouháme, zakapeme citronem, osolíme, smícháme s tvarohem a majonézou.

Křenová pomazánka

strouhaný křen, strouhané jablíčko či trochu jablečného octa, tvaroh, sůl

Křen a jablíčko najemno nastrouháme, smícháme s tvarohem a osolíme.

Vegetariánský boršč

červená řepa, petržel, mrkev, celer, hlávkové zelí, brambory, cibule, spařená a oloupaná rajčata, pepř, sůl, nové koření, bobkový list, citron,rajský protlak, trochu cukru, jogurt a kop

Očištěnou zeleninu nakrájíme na menší kousky a spolu s kořením osmahneme na oleji a zalijeme vodou. Poté přidáme celou cibuli a nakrájené brambory a vaříme do změknutí. Ochutíme rajským protlakem, citronem, solí a cukrem. Podáváme na talíři zdobené bílým jogurtem a koprem.

Kulajda s houbami

6 středně velkých brambor, 1 bobkový list, 2 celé pepře, 2 nová koření, kmín, šálek mléka, 2 lžíce celozrnné špaldové mouky, očištěné a pokrájené hříbky, 250 ml smetany, trochu octa, sůl, kopr, 4 vařená vejce

Ve slané vodě s kořením povaříme oloupané a na drobné kostky nakrájené brambůrky a houby. V šálku mléka rozmícháme mouku a přilijeme ji k bramborám. Pořádně povaříme a když jsou brambůrky i houby měkké, stáhneme s ohně. Přilijeme smetanu, dochutíme octem a sekaným koprem. Na talíř dáme pokrájená vejce a přeléváme polévkou.

Dobrou chuť!!!
----------------------------------------------

 

Nikdy nezapomeňme že:
"Ve zdravém těle dřímá zdravý duch".
Ale ono to platí i obráceně! Zdravý duch si utváří zdravé tělo!
Tak berme život s humorem a snažme se myslit i žít tvořivě a s radostí.
A když se nám přece nemoc nevyhne , určitě nás neskolí.

Použitá a doporučená literatura:

Ing. Vít Syrový – Průvodce po éčkách, 2. vydání vl. nákl. 2004,

Ing. Vít Syrový -Tajemství krve, vl. nákladem r. 2005

MUDr. Peter Horan – Pavla Momčilová:VAŘÍME DĚTEM chutně a zdravě, nakl. Pavla Momčilová 1998

MUDr. Judita Hofhanzlová – Zdravý život pro ženu a dítě přírodními prostředky

Marcela Műllerová – Paloučková, MUDr. Jan Palouček: Cesta k životu, nakl. Dona 1991

Abd-ru-shin: Ve světle Pravdy, Poselství  Grálu, nakl. Stiftung Gralsbotschaft, Stuttgart,1990

Časopis Svět Grálu – časopis 3. tisíciletí ve smyslu „Všechno musí být nové“.