Dětičky a příroda > Roční inspiromat

DÁRKY NEJEN O VÁNOCÍCH

Vždy se o Vánocích ptám: „Co nás skutečně zase a znovu vede k tomu, abychom podlehli vánočnímu spěchu a nervozitě, a shonu za tím vším, co dělá v „dnešní době“ Vánoce Vánocemi?

Je to snad skutečně Láska, krédo, které je skutečným obsahem Vánoc? Vždyť duchovní svět v těchto dnech vzpomíná narození Ježíše Krista – živoucího posla Lásky - pochodně, která zasvítila do světa nízkosti a vyzývala v první řadě k práci na sobě, abychom sebe dávali v čisté lásce. V Lásce, která dává druhému vždy to, co mu skutečně prospívá.

Billboardy s lákavým nadpisem „Konečně pořádné Vánoce - půjčíme Vám na ně“ jsme viděli rozvěšené už od posledních srpnových dnů minulého roku. Celá nákupní horečka a mediálně stupňované šílenství vrcholilo dopoledne 24.12., kdy podle médií byly všechny obchody přeplněné lidmi k prasknutí. Stres, dusno a nepřirozené teplo… stále rafinovanější a četnější reklamy sestávající z prapodivných úprav koled, přesvědčující, že právě bez toho či onoho, nemůžeme být a správně oslavit vánoční svátky… A do tohoto energetického varu, že by se měl snášet vánoční sníh?

V našem klubu Mateřídouška se máme rádi, tvoříme hezké věci, zpíváme, staráme se o zahrádku, vaříme s Láskou a uvážlivě, věnujeme se alternativním způsobům léčby, tancujeme, šijeme, vyprávíme pohádky a moc se na sebe těšíme. V dávání toho nejlepšího ze sebe sama, připravujme v sobě tu správnou půdu pro přijetí toho krásného a inspirujícího od těch ostatních. Květiny nám v klubu stále kvetou, protože i ony milují hudbu, zpěv a inspirativní prostředí. Udělaly jsme si v moři konzumu a povrchnosti takovou malou oázu a naplňujeme jí tím nejlepším, čeho jsme momentálně schopny.

Jednou nám takhle přišla pomáhat do klubu mladá žena od pohledu holubičí povahy. Představila se jako Jitka Světlíková a od té doby jí nikdo neřekne jinak než Světluška. Potom, co jsme zjistili, jak k nám do klubu celou svou osobitostí patří, děláme všechno pro to, aby jí u nás bylo hezky.

Vždy, když Světlušku potkám, mám malé soukromé Vánoce. Mírnost, laskavost, spolehlivost, pečlivost... to jsou dárky, kterými mě její přítomnost oblaží. To je pro mě to Kristovo „modli se a pracuj“… jak ráda se setkávám s takovými lidmi. Světluška chce v budoucnu navrhovat zahrady, ve kterých by se dařilo dobře rostlinám, stromům i lidem. Nepoužívá umělá hnojiva, ale výluhy z bylin a hlavně respektuje pravidlo, že všechno chce svůj čas. Povídá si s rostlinkami a …. Ale to by bylo zase jiné povídání, nicméně, kdo by si o tom s ní chtěl povyprávět, může přijít počínaje zářím každou čtvrtou středu do našeho klubu Mateřídouška na program „Být či nebýt“, kde bude mít Světluška své pravidelné okénko Zdravá zahrádka. (Více viz aktuální program klubu Mateřídouška).

No a protože je Světluška i velice šikovná, svěřily jsme jí vedení výtvarných dílen. Dělání pěkných věcí nás v klubu naplňuje skutečnou radostí a tak jsme si řekly, že když jsme takový malý kloubek s omezeným prostorem dáme některé z nápadů na naše stránky pro inspiraci i ostatním. A nejen pro inspiraci! Moc bychom si navíc přály, abychom se všichni více naučili dělat radost tak nějak už z podstaty sebe sama a nejen o vánocích, kdy se to takříkajíc sluší. Jak to bylo v té písni od Brontosaurů?: „Až Vánoce přejdou, sebeláska zvítězí zas v nás…“)

Světluška tedy, se smyslem pro krásu jí vlastním, moc hezky zpracovala nápad na každý měsíc - nám všem a nyní i Vám pro radost. Věříme, že návody na dárečky využijete a přidáte-li k nim teplé lidské slovo, určitě nebudete mít o Vánocích potřebu kupovat si lásku svých bližních na úvěr, ale v klidu a ve vší prostotě usednete ke svátečnímu stolu a ucítíte to požehnání, proudící všemírem „pokoj všem lidem dobré vůle“.

Věřme, že až takové ztišení mezi lidmi převládne,

budou zase Vánoce bílé.

...vždyť vánoční sníh je velké požehnání snášející se tam,

kde ztišené nitro volá v díku po čistotě a lásce.