Tento projekt podpořilo
Ministerstvo životního prostředí ČR.

Můžeme ze stravy získat vše, co potřebujeme, či je třeba nakupovat vitamíny v tabletách?

…takto se často lidé s pochybami obrací i na p. ing. Syrového, poradce v oblasti správného životního stylu, dlouholetého konzultanta maminek z našeho klubu Mateřídouška a autora  populárních knih Tajemství výrobců potravin (již 3. vydání) a  Tajemství krve.

A co na to pan ing. Vít Syrový?

Stále častěji se setkáváme s tvrzením, že z  naší potravy nemůžeme získat dostatek všech nepostradatelných látek a  že stravu tedy musíme doplňovat ověřenými výrobky té či oné farmaceutické firmy. Pokud si je prý koupíme, tak budeme stále zdraví, spokojení, věčně aktivní… apod. Takováto tvrzení si můžeme přečíst nejen na mnohých barevných letáčcích, ale i v mnohých publikacích. Toto prý potvrzují i mnozí zahraniční „experti“ či další odborníci. Následkem těchto reklamních triků se poté často setkáváme s neopodstatněnou a zbytečnou konzumací různých multivitaminových či dalších přípravků. A to se prý, dle tvrzení samotných farmaceutů, veliké zahraniční firmy chystají ještě více zesílit tlak na naše konzumenty, vždyť se přeci otevíráme světu. Abychom se mohli lépe rozhodovat, zda je tyto doplňky potřeba skutečně kupovat, či zda se můžeme spolehnout na to, co nám nabízí sama příroda, a tak si probereme tuto tématiku více do hloubky.

Co vše obsahuje naše strava
Nejprve se budeme věnovat tomu, co vše obsahuje naše strava, tzn. seznámíme se stručně se složením potravin. Provedeme-li podrobnější rozbor přirozených surovin, tak nás může až ohromit nejen veliká různorodost jednotlivých složek, ale i jejich počet, který jde do tisíců druhů. Organismus však přijaté látky zpracovává trávením, čímž z původního množství vzniká pouze zlomek jednodušších sloučenin, které využívá k plnění všech svých funkcí. Při důkladném zvážení dostupných informací lze nalézt mnohé společné rysy charakteristické pro dané skupiny sloučenin.

Pro přehlednost si nejprve uvedeme základní skupiny složek potravin: Největší část naší stravy tvoří škroby, cukry a tuky, jež jsou nejdůležitějšími zdroji fyzické energie. Dále bílkoviny, potřebné ponejvíce pro výstavbu tělesných tkání. Tyto látky jsou již dlouhou dobu běžně známé a jejich příjem má většina lidí civilizovaného světa dostatečný, často i  přebytečný. Samozřejmě s výjimkou některých nemocných či zastánců mnohých ortodoxních dietních systémů. V neposlední řadě je důležitou složkou stravy vláknina, jež podporuje vyměšování a pročišťuje organismus. My se však nyní těmito složkami potravin nebudeme podrobněji zabývat, neboť informací o nich je poměrně dostatek. 

V potravinách se však vyskytují i další látky, jejichž množství je sice v porovnání s výše uvedenými mnohem nižší, což však vůbec neubírá na jejich obrovském významu. Vždyť mnohé látky mají výrazný účinek i při nepatrných koncentracích, což je všeobecně známé. Mezi klíčové složky naší stravy patří hlavně vitaminy, minerální látky a  stopové prvky, jejichž velkou důležitost potvrzují také výzkumy i sledování toho, jak a  na co v našem těle působí. Zjišťování jejich nepostradatelnosti pro lidský organismus se opírá většinou o klinické studie, při nichž je pokusným osobám dodávána strava, ve které chybí určité látky a  jsou sledovány změny zdravotního a  psychického stavu. Pokud dojde k významnějším poruchám, jsou naopak chybějící látky dodávány a sledují se jejich účinky. Dochází se mnohdy ke zcela zásadním poznatkům týkajících se jak tělesného zdraví, tak psychického stavu i  kvality prožívání skutečnosti. Tato zjištění dokazují, jak obrovské pole léčebných možností leží  již jen v  odpovídajícím a  vhodném dodávání potřebných vitaminů, minerálů a dalších nepostradatelných látek.

Vitaminy - látky o kterých se často mluví

Nepostradatelnost těchto sloučenin je obecně známá a jejich potřeba pro náš organismus je sledována již delší dobu. Je ale zřejmé, že většina studií byla prováděna za účelem izolace těchto látek z přirozeného materiálu a  možnosti jejich výroby i  následného prodeje farmaceutickým průmyslem. V mnohých případech jsou tyto výrobky s  úspěchem využívány při léčení závažnějších chorob. Proto lze dojít k názoru, že v podstatě stačí denně spolknout nějakou tu tabletku a  budeme mít všeho dostatek. Toto je podporováno i  reklamními kampaněmi výrobců těchto preparátů. Praxe však ukazuje, že tomu tak není. Kupříkladu ve Spojených státech, kde lidé celkově vydávají astronomické částky za nákup tzv. potravinových doplňků, si stěžují na neuspokojivý zdravotní stav obyvatelstva i nedostatky uvedených látek.

Ani přídavek uměle vyrobených vitaminů a minerálů k určitým potravinám neřeší zásobování těla těmito nepostradatelnými látkami. Byl kupříkladu prováděn pokus se speciálními směsi müsli, jež byly obohaceny vitaminy a minerály. Jedna část mladých potkanů byla krmena pouze těmito směsmi, druhá normální stravou. Po měsíci a půl dospěli vědci k překvapujícímu zjištění: Skupina potkanů, jež byla krmena „obohacenými“ müsli, místo toho, aby jak slibovala reklama zářila zdravím, byla naopak blízko smrti, neboť dříve zdraví potkani měli ztučnělá játra, anémii, vysoký krevní tlak apod. Druhé skupině, krmených normální stravou, se prý dařilo dobře.
 
Užívání jednotlivých vitaminů a  prvků ve formě tablet by proto mělo vyplývat pouze z jejich zjištěného velmi výrazného nedostatku, či bychom ho mohli doporučit u těch osob, jež z důvodu svého onemocnění, stáří ap. nemohou přijímat dostatek pestré stravy. Přitom bychom měli vždy bedlivě sledovat, jaké jsou jejich zdroje, neboť mnohdy si lze místo synteticky připravených látek vybrat takové výrobky, jež jsou získané pouze z přírodních surovin a které posílí organismus mnohem lépe. U preparátů obsahujících více složek je třeba sledovat i jejich celkové složení a obzvláště také vhodnost kombinace jednotlivých elementů. Je totiž prokázáno, že mnohé látky, vyskytující se společně v některých multivitaminových tabletách, výrazně zhoršují vstřebávání jiných současně přítomných složek. Příjem vitamínových tablet musí být též umírněný, jelikož tyto výrobky většinou obsahují mnohem vyšší obsah účinných látek než bývá v  přirozeném materiálu. Při nadměrné konzumaci farmaceutických preparátů může proto dojít až k jejich předávkování, z čehož mohou vyplynout i závažné zdravotní poruchy.
 
Dnes se však již často zapomíná na to, že všechny pro tělo potřebné látky jsou obsažené v naší potravě. Já jsem přesvědčen, že z vhodných přírodních zdrojů můžeme získat dostatek všech potřebných vitaminů i dalších prvků. Musíme však přijímat dostatek kvalitní a skutečně pestré stravy, v níž jsou zastoupeny pokud možno všechny základní typy potravin a to jak rostlinného, tak i  živočišného původu. Neměli bychom se též trvale vyhýbat žádnému ze základních typů přirozených surovin našeho zeměpisného pásma. Proto je zřejmé, že při nevhodném stravovacím režimu, při němž kupříkladu k snídani často musí stačit bábovka a  káva, k obědu jídlo typu „párek v rohlíku“ a k večeři se ohřejí zbytky od víkendu, často vzniká výrazný nedostatek vitaminů či dalších látek v organismu. Lékaři toto mnohdy odbudou nějakou frází, např. že karence je u nás běžná a ať si tedy v lékárně koupíme nějaké vitaminové tabletky.

Nechceme-li však, aby náš organismus fungoval jen na „poloviční provoz“, ani být trvale závislí na výrobcích farmaceutického průmyslu, tak je bezpodmínečně nutné zamyslet se nad skladbou svého jídelníčku. Měli bychom se ve svém vlastním zájmu snažit přijímat pokud možno co nejčerstvější suroviny a využívat každou příležitost k samosběru sezónních plodů či mnohých planě rostoucích bylin. Mně samotnému doslova vyrazilo dech, když jsem získal podrobnější složení mnohých „běžných“ bylin, kupříkladu kopřivy, smetanky lékařské či dalších. Toto jsou ty správné „doplňky“ našeho jídelníčku, jež nám sama příroda nabízí! 

Chtěl bych zde též zdůraznit, že mnohé z nepostradatelných látek, např. vitamin C, jsou tepelně nestálé a proto je vhodné konzumovat určitou část naší stravy v syrovém stavu. Též bychom se měli snažit minimalizovat ztráty co nejvhodnějším zpracováním, skladováním a dalšími úpravami. Většina z vitaminů či prvků je dobře rozpustných a snadno se vyluhují ve vodě. Tekutina užívaná k vaření by se proto neměla vylévat, ale tento vývar je vhodné použít do polévek, omáček ap.

Vitaminy svým působením přispívají především k posílení vitální síly. Dále zjasňují náš pohled na svět, ochraňují nás před mnohými nepříznivými vlivy a podporují dostatečnou aktivitu celého organismu. Jejich hladina v  těle je nejvíce snižována negativním vnitřním nastavením, stresem, nemocemi, znečištěním okolního prostředí, ale i alkoholem, stravou s převahou škodlivých látek, antibiotiky a dalšími léky.

Neměli bychom zapomínat ani na minerální látky

Zatímco o  nutnosti příjmu vitaminů již málokdo pochybuje, o nezbytné potřebě minerálních látek se mnohdy uvažuje jen velmi málo. Často je též bráno v úvahu jen několik základních prvků. Popisovanými klinickými studiemi se však stále více dostává do popředí jejich obrovský význam a neustále stoupá počet těch minerálů, které jsou stanoveny jako „essenciální“. V současnosti je jich uváděno již přes dvacet. Minerální látky se zúčastňují nesčetných dějů v našem organismu a jsou popisovány i jejich další rozsáhlé úlohy v těle. Méně známé je však jejich působení na jemnějších úrovních hmoty a jejich energetické aspekty.

Dle mých poznatků patří minerály k velmi významným látkám naší krve, jež mají našemu duchu nabízet potřebná vyzařování (viz. článek Tajemství krve). Vycházím přitom z  mnohých zdrojů, včetně ze sledování jejich chemických vlastností. Minerální látky, jež se vyskytují v  krevní plazmě v největších množstvích, jsou sodík, draslík, vápník a  hořčík. Jde o  velmi reaktivní kovy se silnou přitažlivou silou, například jejich rozpouštění ve vodě doprovází bouřlivá reakce. Též sloučeniny těchto prvků vykazují stále vysokou hladinu energie a výrazně působí i na své okolí. I další z minerálních látek, které se v krvi vyskytují, mají svou nezastupitelnou úlohu. 

Každý z těchto elementů působí dle svého druhu v určité oblasti, jež má vliv na danou formu vnitřního prožívání. Lze mu proto přiřadit i tzv. „symboliku vyzařování prvku“. Jako příklad lze uvést působení hořčíku. Ten nám pomáhá, abychom dokázali udržet klid a mír v těle. Jestliže však nechceme zbytečně snižovat hladinu jeho jemnější energie, neměli bychom se zbytečně a přespříliš rozčilovat. Protože v krvi obsažený hořčík, který vykonal své poslání uklidněním organismu, tím ztratil určitý druh záření a tělo se ho snaží vyloučit jako dále nepotřebný. Poté je většinou třeba nahradit „vyčerpaný“ hořčík. Nejlépe tím, že ho opět získáme z vhodného potravinového zdroje či nápoje. Jinak nám tělo odešle „zprávu“ o jeho nedostatku a současně též o potřebě změny našeho nesprávného jednání. Nejprve zvýšenou nervozitou, pak bolestmi a nakonec onemocněním. Uvedené platí i  u ostatních nepostradatelných látek, jejichž největší část ztrácíme svým nevhodným jednáním.

Jestliže vznikne výrazný nedostatek těchto látek v  organismu, tak je porušena rovnováha energetického systému, čímž následně vznikají mnohé poruchy v těle i  v našem vnímání. Z těchto důvodů je velmi důležité věnovat  pozornost dostatečnému přísunu všech nepostradatelných látek i  tomu, abychom je v přebytečné míře a zbytečně neztráceli z těla.

Důležitá je i pestrost úpravy
Abychom ze stravy získali vše, co je třeba, je třeba zajišťovat dostatečnou různorodost i z hlediska barev, (tzn. měli bychom dodržovat určitý poměr všech základních barev) a současně i chutí, což znamená pravidelně zařazovat jak jídla slaná, sladká, tak i  kyselá a  hořká. I rozdílné způsoby zpracování mají své opodstatnění, neboť mohou doplňovat další potřebné druhy energií, kupříkladu tepelná úprava posiluje živel ohně. V případě zájmu lze tuto tématiku ještě více doplnit. 

Neopomíjejme ani rozličné bylinky a koření, jež mají při úpravách pokrmů veliký význam. V kulinářské literatuře bývají proto nazývány „srdcem i duší“ veškerého vaření. Jídlo má proto vonět již „na dálku“ a kromě toho by mělo být i „pastvou“ pro oči, neboť pokud se na nás z talíře „usmívá“ krásně upravené jídlo pestrých barev, podpoří to i dobrou náladu. Důležité jsou také prostředí a atmosféra stolování, vnitřní nastavení toho, kdo stravu připravoval i toho, kdo stravu přijímá. Snažte se proto pokud možno před jídlem zklidnit, neboť příznivé vnitřní nastavení při jídle a po něm podporuje trávení i využití všech potřebných látek. Všechny tyto faktory hrají významnou roli při zásobování těla všemi nepostradatelnými elementy i energiemi.

Odkud nejlépe získávat to, co potřebujeme
Z poznatků o vyzařování daných látek však vyplývají ještě další závěry. V prvé řadě není lhostejné, v jaké formě a z jakých zdrojů získáme potřebné nepostradatelné látky, kupříkladu určitý minerální prvek. Obsahují-li průmyslově vyráběné preparáty jiné vazby a sloučeniny, než jaké se vyskytují v přirozených zdrojích, jsou často pro organismus těžko vstřebatelné a využitelné. Proto může být v mnohých případech téměř bez užitku libovolně vysoký příjem průmyslově připravené látky, naopak přebytek může uškodit. Nejlépe bude proto vrátit se opět k přírodě!
 
Měli bychom si s vděčností uvědomit to, že vše, co potřebujeme, je pro nás již „prostřeno na stole přírody“. Proto považuji za důležité nejen přijímat pestrou a kvalitní stravu, ale též před jídlem poděkovat Tomu, kdo nám toto vše dává. Následným posvěcením přijímané stravy lze dle mého cítění též značně zvýšit vyzařování přijímaných látek. Měli bychom již pochopit, že závisí pouze na našem vnitřním nastavení, jak dokážeme správně a dokonale využívat všeho nám darovaného, jakož i pomocných sil přírody, jež se nám nabízí.