Po větru

V ranním kroužku jsme zkoušeli foukat, jak velký byl včera venku vítr, u maringotky nám dokonce odfoukl zásobník na vodu. Kájovi jsme odstartovali jeho bobříka mlčení a během dne jsme ho zkoušeli, jestli opravdu mlčí. Vydali jsme se na průzkum území kolem Botiče, přelezli jsme pár stromů, které byli úplně vyvrácené ze země, nejčastěnji to byly olše a ukazovali jsme si jejich šištice a listy. Během cesty nám také padaly chvilku kroupy a měli jsme z nich takovou radost, že jsme je zkoušeli zachytit do rukavic. Naše cesta se vinula až ke kostelu, před nímž jsme museli zdolat staré schody. Po cestě měla Kačka hudební dílničku, ve které jsme hráli na klacíky alias naše hudební nástroje a zpívali o muzikantské rodině. Před obědem jsme si ještě vyzvedli naše značky na dřevu a pak rovnou na oběd, kde nás zahřála polévka s luštěninami a zapečené těstoviny se špenátem. Po obědě jsme si v maringotce mohli poslechnout příběhy Ferdy mravence.