Svátek mají 2. února všechny močály, bažiny, slatě, rašeliniště, blata, podmáčené louky, slepá ramena, lužní lesy a také mokřad na Toulcově dvoře, středisku ekologické výchovy v Praze – Hostivaři.

Před 46 lety totiž ustanovila 2. únor svátkem Ramsarská úmluva, která je úmluvou chránící tento velmi vzácný biotop.

Česká republika je aktivním členem Ramsarské úmluvy o mokřadech od prvního dne jejího vzniku. Na seznam mokřadů mezinárodního významu je zapsáno i 12 českých, jako např. Šumavská, Krkonošská a Krušnohorská rašeliniště, Lednické a Třeboňské rybníky, Litovelské Pomoraví či Mokřady Liběchovky a Pšovky. Tyto mokřady jsou mj. i významným místem při migraci ptáků.

„Ačkoliv se taková úmluva může zdát mírně kuriózní, mokřady jsou jedním z nejdůležitějších biotopů na naší planetě,“ upozorňuje Ing. Lenka Skoupá, předsedkyně Toulcova dvora, Střediska ekologické výchovy. Důležitý význam mokřadů spočívá v množství vody, kterou dokáží zadržet, a té dokáží zadržet podstatně více, než uměle vytvářené vodní nádrže. Mokřady se významně podílejí na koloběhu vody v přírodě, udržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí velkým výparem, který spotřebovává většinu tepla ze slunečního záření dopadajícího na mokřadní lokality. Pohlcují nadbytečný oxid uhličitý z ovzduší. V době změny klimatu, kdy se u nás střídají sucha a povodně, význam mokřadů stále vzrůstá.

Roku 1971 byla 2. února v íránském městě Ramsar podepsána prvními státy. V současné době se úmluva řadí mezi nejvýznamnější mezinárodní úmluvy v oblasti ochrany přírody a krajiny.  V tento den probíhají po celém světě akce upozorňující na význam mokřadů z hlediska ochrany přírody, i na význam mokřadů pro člověka. Málo kdo si totiž uvědomuje, že minimálně jedna třetina lidstva je přímo závislá na produkci potravin z mokřadů, jako je rybolov nebo pěstování rýže, a že mokřady rovněž silně ovlivňují počasí celé naší planety.

Kontakty:

Jakub Moravec , PR manager media@toulcuvdvur.cz , +420 773 031 325