Na mnoha místech v jihovýchodní Asii (ale dnes už bohužel i v tropické Africe či Jižní Americe) dnes v nebývalé míře zuří odlesňování.

Na mnoha místech v jihovýchodní Asii (ale dnes už bohužel i v tropické Africe či Jižní Americe) dnes v nebývalé míře zuří odlesňování. Hlavní podíl na tom má průmyslová produkce palmového oleje, jehož je Evropská unie druhým největším odběratelem na světě. Češi, stejně jako Moravané, Slezané či Slováci, si ráno mažou palmový olej na pečivo k snídani (Rama, Perla, Alfa a další rostlinné pomazánky), pak se s jeho pomocí dopraví do práce (přimíchává se do nafty), následně jej přikusují ke svačině (je obsažen ve většině sušenek či perníků a řadě dalších cukrovinek), v poledne si na něm pochutnají při obědě (většina smažených věcí se opět smaží na palmovém oleji), k večeři si jej zakousnou znova (například na pečivu namazaném nutelou či v koblize zakoupené odpoledne v pekařství), ještě před tím než s jeho pomocí vyprali prádlo (součást pracích prostředků a aviváží), doslova labužnicky jej vychutnaji při relaxu u televize (celá řada chipsů či různých slaných krekrů je opět s "palmáčem"), aby si s ním nakonec umyli vlasy i celý zbytek těla, vyčistili zuby a někteří pak i natřeli na obličej pro pleť ještě krásnější - tak, jak nám praví každá správná reklama (je obsažen v celé řadě hygienických a kosmetických prostředků). A na závěr sladce usínají s pocitem, že všechny pohádky o tom, že jsme zodpovědní za kácení pralesů jsou opravdu jenom pohádky. Vždyť jihovýchodní Asie je přece od naší zemičky tak daleko a na tom, co se tam děje, já nemohu mít absolutně žádný vliv...