Přestože pro většinu z nás již tyto dny pozbyly tolik silného významu, stále jsou nejdůležitějšími křesťanskými svátky. Pojďme si tedy připomenout pašijový týden den po dni. Všechno začíná Modrým pondělím. Nebo Žlutým?

Velikonoční neděli slavíme vždy první neděli po prvním jarním úplňku, který následuje po rovnodennosti. Týden před ní začíná období, které se označuje jako pašijový týden. Jím si křesťané připomínají poslední dny Ježíše Krista, tedy zradu, jeho ukřižování a vzkříšení. Ruku v ruce s křesťanskou symbolikou jdou i pohanské zvyky.

V pondělí a úterý se uklízelo

Zatímco pro křesťany je prvním důležitým dnem Škaredá středa, pohanské zvyky se vztahují i k Modrému či Žlutému pondělí, které představovalo začátek jarního úklidu v domácnostech. Na Šedivé úterý se uklízelo a vymetaly se pavučiny z koutů.

O Škaredé středě se neškareďte. Škaredili byste se pak každou středu po celý následující rok

V tento den se totiž již Jidáš tzv. škaredil na Ježíše a to bylo předzvěstí jeho zrady. Říká se jí ale také Sazometná, a to proto, že se v ten den vymetaly saze z komína.

Zelený čtvrtek, poslední večeře Páně

Pravděpodobně víte, že o Zeleném čtvrtku byste měli jíst špenát, zelí nebo třeba salát z kopřiv, abyste byli po celý rok zdraví, jak tvrdí jeden z velikonočních zvyků. Podle jiné pověry byste se měli postit a jíst pouze zeleninu.

V ten den si navíc křesťané připomínají poslední večeři Páně, na níž Ježíš ustanovil svaté přijímání. Večer pak odlétají zvony do Říma, v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho a zvonění nahradí děti s řehtačkami. Ty jsou symbolem vyhánění Jidáše.

V minulosti mívali lidé odpoledne volno a pekli jidáše, sladké pečivo z kynutého těsta, které se nakonec potřelo medem. Kdo snědl jidáše, měl být zdravý.

Na Velký pátek si křesťané připomínají ukřižování Krista

O Velkém pátku si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista. Podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne. Na památku jeho utrpení se v tento čas konají obřady. Základním církevním zvykem je půst. Ostatní zvyky, které se v tento den dodržují, jsou pohanské.

Velký pátek je podle pověr spojen s kouzly. Měly by se například otevírat poklady ve skalách a otevřít by se měla také památná hora Blaník. V minulosti se navíc věřilo, že se voda z horských pramenů mění na víno.

Bílá sobota, správný čas pro přípravu pomlázky a vajíček

Den vzkříšení a poslední den půstu pašijového týdne – to je Bílá sobota, kdy se zvony vracejí z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek.

V tento den bývá v kostelích ticho, neslaví se mše. Křesťané totiž v tento den oplakávají Ježíše Krista, který ležel v hrobě.

Na Bílou sobotu se však také bílilo, uklízelo a připravovalo se na Hod boží velikonoční. V žádné domácnosti nesměl chybět prostřený stůl, velikonoční beránek a jidáše. O Bílé sobotě můžete začít s pletením pomlázky nebo zdobením vajíček.

Na Boží hod upečte beránka

V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých, přichází Velká noc (proto se říká Velikonoce) a po ní Boží hod velikonoční. Křesťané se v ten den radují z příchodu Pána.

Na Boží hod se pekly a světily velikonoční pokrmy (mazance, vajíčka, chléb, beránci). A kdo v ten den okusil posvěceného beránka, našel podle pověry ztracenou cestu v lesích.

Velikonoční pondělí vrcholí pomlázkou

Velikonoce končí starým zvykem, pomlázkou. Žena nebo dívka má být o Velikonočním pondělí pošlehána čerstvými pruty, aby byla svěží a zdravá. Podle jednoho z výkladů je pomlázka symbolem oplodňovacího aktu. O tom svědčí i fakt, že ženy za pošlehání pomlázkou děkují vajíčky.

Pomlázka je bezesporu jedním ze symbolu svátků jara, která byla splétána z mladých vrbových větví. Součástí koledování může být také polévání vodou, takzvaný šmigrus. Někde mládenci polévají ženy, jinde ženy muže.