V těchto dnech vrcholí na Toulcově dvoře prodej sazenic Vánočních jedliček, které se na jaře budou sázet do lesa. Jedná se o jeden z nejšetrnějších způsobů, jakým lze přijít k vánočnímu stromečku. Jedličky ale nevyjdou pro každého a pro některé jsou tyto stromky příliš malé, křivé a nepravidelné. Jaké jsou další možnosti a jak jsou šetrné k přírodě?

Lidé si odnepaměti nosili na Vánoce domů ty rostliny, které jsou zelené po celý rok. Připomnělo jim to dobu, kdy venku bylo teplo a živo a zelená barva jim dávala naději, že se na jaře příroda opět probudí. Lidé zdobili své příbytky jmelím, chvojím či cesmínou a teprve od 19. století i jehličnatým stromkem.

Úplně nejjednodušší je nemít stromek žádný, charakteristickou vůni opravdového stromečku nahradit ozdobeným chvojím. Prodávané větvičky jsou často odpadem z lesní těžby a jejich zužitkování v čase vánočním nemá žádný negativní dopad.

Tvrzení, že umělý stromeček je nejekologičtější variantou, protože jej můžeme použít více let za sebou, bylo několikrát vyvráceno. Jehličí plastových stromků je vyráběno z PVC, při jehož energeticky náročné produkci vzniká mnoho škodlivin, které se mohou uvolňovat do životního prostředí i ze samotného stromku. PVC není ani možné recyklovat. I při trvanlivosti stromku deset let je pořízení postupně deseti přírodních stromků stále environmentálně příznivější variantou.

Nejrozšířenější podobou vánočního stromku je stromeček položivý, řezaný. Ročně se jich v České republice prodá přibližně jeden milion kusů. Problematickým bodem řezaných stromků je jejich dovoz ze zahraničí, který nese negativní dopady spojené s kamionovou dopravou. Jestliže se tedy rozhodneme pro alternativu řezaných stromků, měli bychom dát přednost stromkům vypěstovaným u nás. Český původ má necelá polovina nabízených stromků. České i dovezené stromky obvykle pocházejí ze speciálních plantáží. Pokud jsou takové plantáže na zemědělské půdě či pod vedením vysokého napětí, kde vzrostlý les být nemůže, nelze proti tomu z environmentálního hlediska nic namítat.

Pokud se spokojíte s ne tak dokonale rostlým stromečkem, můžete zkusit kontaktovat nejbližší lesní podnik, zda nemají stromečky z pravidelných prořezávek lesních porostů. Takové stromečky by byly stejně uříznuty, pokud se ještě použijí o Vánocích, bude to jen dobře. Přímo od lesníka bývají stromečky o něco levnější.

Další možností je zakoupení stromečku v květináči. Avšak naprostá většina stromků prodávaných v květináči není určena pro výsadbu. Jejich kořeny jsou příliš zkrácené, výsadbu tedy nepřežijí. Také proto, že jehličnaté stromy potřebují chlad a vlhkost, což jim ve městě těžko můžeme dopřát. A do lesa ostatně tyto stromy nepatří, neboť jsou to nepůvodní dřeviny. Do naší přírody by se měly vysazovat dřeviny původní, dokonce původní pro daný kraj. Také není žádoucí vysazovat smrky do nížin, jelikož tam ani neprospívají a i tak je jich v české krajině příliš.

V posledních letech se naskytla možnost si stromeček na pár dnů zapůjčit a pak ho vrátit. Otázkou je, jakou šanci mají jehličnaté stromy na přežití v květináči. Ze zkušeností pěstitelů bonsají víme, že v květináči mohou dlouhodobě přežít pouze borovičky. Ty ovšem nejsou tím nejžádanější vánočním stromkem.

Existuje ještě jedna volba: použití sazenic v květináči, kdy vánoční stromečky mohou vytvořit základ nového lesa. Takto se dají pořídit jedličky již tradičně v Brně a letos již podruhé v Praze na Toulcově dvoře a nově i v Českých Budějovicích. Stromky budou moci jejich majitelé na jaře hromadně vysadit do přírody. Jedle byla dříve naší nejhojnější jehličnatou dřevinou, takto můžeme přispět k jejímu návratu do našich lesů.

Ať už tedy bude Váš letošní stromeček jakýkoliv, ať Vám udělá radost.  

Kontakty:

Halina Holá , pracovnice Infocentra info@toulcuvdvur.cz, halina@toulcuvdvur.cz , 272 660 500 , 721 813 981